Konsolidační balíček – jeden z nejsledovanějších novel zákonů v posledním pololetí už je na konci své schvalovací cesty.
Do 24. 11. by měl být podepsán prezidentem ČR a následně by měl být zveřejněn ve sbírce listin. Docela mě potěšilo, že se legislativní proces neprotáhl až do konce roku (jak tomu tak bývá). Už teď máme čas na to, se se změnami blíže seznamovat.
O několika změnách jsem vás již informovala v minulých příspěvcích, dnes se podíváme na další téma a to zaměstnanecké benefity:
Zaměstnanecké benefity prošly velkou lobbingovou diskuzí, diskuzí odborářů a v této oblasti musel zákonodárce ustoupit, jelikož si pravděpodobně uvědomil, že zaměstnanci jsou také jeho voliči a nechce si je tolik rozhněvat. Tolik můj osobní pohled zpětně na celý kolotoč ohledně zaměstnaneckých benefitů.
Osvobození zaměstnaneckých benefitů
Osvobození v rozsahu, na který jsme roky zvyklý (§ 6 odst. 9 písm. d) ZDP), se vrátilo v rámci projednávání do zákona. Zákonodárce návrat ustanovení o benefitů okomentoval následovně:
“Tato plnění jsou poskytována nad rámec mzdových nebo platových nároků a představují určitou formu benefitu v podobě péče o zaměstnance za účelem jejich motivace. Udržují pozitivní vztah zaměstnance k zaměstnavateli a podporují duševní a fyzické zdraví zaměstnanců, potažmo i jejich rodinných příslušníků.”
Jedná se o toto ustanovení:
Nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů
– pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení, pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis a použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení;
– použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, knihovny zaměstnavatele, tělovýchovných a sportovních zařízení,
– příspěvku na kulturní nebo sportovní akce,
– příspěvku na tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy,
Co je novinka, tak se zavádí omezení výše těchto nepeněžních příjmů a to v úhrnu do výše poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období.
S tímto omezením se ruší limit 20 000 Kč týkající se benefitů uvedených pod první odrážkou viz výše.
– Jedná se tedy o roční omezení všech těchto benefitů, benefity se sčítají dohromady
– Za rok 2023 činí průměrná mzda 40 324 Kč a vychází z výpočtu uvedeného v zákoně č. 589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
– Limit se bude posuzovat ke každému zaměstnavateli zvlášť. Pokud bude zaměstnanec čerpat tyto benefity od více zaměstnavatelů, limit se nesčítá.
– Pokud bude limit překročen, bude se jednat o nepeněžité plnění, které bude zdaňováno jako mzda
– Se zavedením limitu se upravuje i skutečnost, že pokud je benefit čerpán rodinnými příslušníky a limit je překročen, bude toto překročení přidaněno u zaměstnanců
Benefity je nutné vždy posuzovat i z hlediska daňové ne/uznatelnosti nákladů. V tomto případě se budeme pohybovat v § 25 odst. 1 písm. h) – vymezuje, jaké výdaje na jaká nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nejsou uznatelnými výdaji.
Princip tohoto ustanovení je vyloučit z uznatelných nákladů výdaje související se zaměstnaneckými benefity, které jsou osvobozeny od zdanění na straně zaměstnanců.
Nový limit na osvobození nám ale dá možnost si v nákladech uplatnit takovou výši nákladů na benefity, které převyšují stanovený limit a jsou tedy přidaněny na straně zaměstnance a to dle ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 (v současnosti bod 5) zákona o daních z příjmů, pokud budou souviset s právy zaměstnanců vyplývajícími z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele nebo z jiné smlouvy.
Nebyl by to ale český zákon, který by ve výjimce neudělal další výjimku a to u výdajů na provoz vlastního zařízení péče o děti předškolní věku. Tyto výdaje budou daňově uznatelným výdajem vždy, a to na základě ustanovení § 24 odst. 2 písm. zs) ZDP. Ačkoliv se jedná na straně zaměstnance o nepeněžní příjem v podobě použití zařízení péče o děti předškolního věku a tento benefit bude pro účely osvobození podléhat nově stanovenému úhrnnému limitu.
Posledním bodem, který se k tomu vztahuje, je přechodné ustanovení, které upravuje platnost zavedeného limitu na zaměstnanecké benefity. Na všechna nepeněžitá plnění, která budou poskytnuta ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. od 1. ledna 2024 včetně) se uplatní limit pro osvobození, a to bez ohledu na zdaňovací období zaměstnavatele, kterým vždy nemusí být kalendářní rok.