Nový Zákon o účetnictví VI. – definice pasivum a nové pojetí rezerv
Definice v novém zákoně o účetnictví jsou jeho důležitou součástí a vychází z mezinárodního pojetí.
Dnes se budeme věnovat pasivům.
Pasivum
Tento pojem je známý všem a každému. Přesto je nezbytné, aby i definice tohoto pojmu byla v zákoně obsažena. Jedná se pravděpodobně o nejstručnější definici, která v tomto zákoně je navržena: „Pasivy se rozumí vlastní kapitál a dluhy“. Na to navazuje definice vlastního kapitálu, která zní: „ Vlastním kapitálem se rozumí rozdíl mezi výší aktiv a výší dluhů.“
Zastavme se na chvíli ještě u vlastního kapitálu. Co se tedy z definice dozvídáme? Resp. jaké informace zákonodárce shrnul do této definice?
- Jedná se o zdroj financování aktiv, který není dluhem
- Představuje podíl vlastníků na aktivech účetní jednotky
- Jedná se o vlastní zdroje financování účetní jednotky
Vlastní kapitál je tvořen základním kapitálem (vklad vlastníků), ážiem, kapitálovými fondy, fondy z přecenění a hospodářským výsledkem minulých let a běžného období.
Dluh
Označení „dluh“ je potřeba brát pro účely účetnictví jako legislativní zkratku. Už sám zákonodárce na toto upozorňuje v tom kontextu, že dluh v občanskoprávním smyslu má odlišnou definici. Proto je potřeba odlišovat pojmy účetní dluh, který je v zákoně o účetnictví dále označován jako dluh, a dluh dle jiného zákona.
První zmínka v zákoně o účetnictví o dluhu, resp. o účetním dluhu je v souvislosti se definováním požadavků na kvalitu účetních informací a to konkrétně u vymezení hodnověrnosti, kde se uvádí: „Opatrným zobrazením skutečnosti se rozumí takové zobrazení, které v případě nejistoty ohledně vyhodnocení této skutečnosti nenadhodnocuje aktivum a výnos ani nepodhodnocuje účetní dluh (dále jen „dluh“)“.
Co se pod pojmem dluh skrývá? Definice zní: „Dluhem se rozumí stávající spolehlivě ocenitelná povinnost účetní jednotky, která vznikla v důsledku minulé události a které se účetní jednotka nemůže jednostranně zprostit, aniž by to mělo přinejmenším stejné ekonomické důsledky jako splnění dané povinnosti, přičemž je přinejmenším pravděpodobné, že vypořádání této povinnosti povede k budoucímu úbytku aktiv účetní jednotky.“
Dluh je tedy
- Spolehlivě ocenitelný
- Jedná se o povinnost účetní jednotky
- Je důsledkem minulých událostí, tj. nelze vykázat to, co nemá žádnou oporu v minulosti
- Jedná se např. o důsledky smluv, právních předpisů, chování účetní jednotky zavedeným v minulosti
- Účetní jednotka se ho nemůže jednoduše zprostit
- Zánik dluhu je spojen se splněním jeho povinnosti nebo jiným způsobem jeho vypořádání, který je představován odtokem aktiv účetní jednotky
- Odtok peněz může být i pouze pravděpodobný a vykázání může být v podobě rezervy nebo podmíněného dluhu.
Doporučuji nezaměňovat pojem účetní dluh a účetní závazek.
Závazek je
- To, co již účetní jednotka slíbila
- K čemu se účetní jednotka zavázala
- Ale nemusí to přestavovat povinnost úhrady (např. ručení)
- I potenciální dluh, který se neobjeví d rozvaze (podmíněný dluh)
Pod účetním dluh se zahrnují rezervy, závazky a časové rozlišení pasivní, což je změna od současného chápání a tedy vykazování rezerv, které nejsou v současnosti chápány jako dluhy.
Rezervy
Definice rezervy zní: „Rezervou se rozumí dluh, u kterého není jisté, zda, ve kterém okamžiku nebo v jaké výši dojde k úbytku aktiv k jeho vypořádání.“
Z toho plyne, že o rezervu se jedná pokud:
- Vypořádání dluhu je pravděpodobné
- Úbytek aktiv/peněz je jistý nebo pravděpodobný
- Úbytek peněz je jistý, ale je nejisté, kdy a v jaké výši nastane
- Jedná se o stávající, spolehlivě ocenitelný dluh
- NE! Budoucí, potenciální dluh
- Pokud rezerva na rizika, musí být definován vztah k minulým událostem a očekáváným úbytkem aktiv
- Musí se jednat o povinnost plnit, která vznikla v důsledku minulých událostí
- Daňové rezervy nesplňují definici rezervy!
Při vytváření rezervy si tedy prověřte, zda splňují tyto tři podmínky
- Je zde vztah k minulosti – důsledkem minulých událostí vznikla stávající povinnost
- Existuje pravděpodobnost odtoku peněz na úhradu budoucích nákladů
- Existence spolehlivosti ocenění rezervy.
U populární rezervy na opravy není splněna již první podmínka, nově tedy nebude možné o této rezervě na opravy účtovat.
Posledním typem dluhu je podmíněný dluh. Definice zní: „
Podmíněným dluhem se rozumí
- potenciální povinnost účetní jednotky, která bude dluhem, pokud bude potvrzena událostí nezávislou na účetní jednotce, a
- stávající povinnost účetní jednotky, která není dluhem z důvodu, že
- není pravděpodobné, že vypořádání této povinnosti povede k budoucímu úbytku aktiv účetní jednotky, nebo
- nelze tuto povinnost spolehlivě ocenit. „
Podmíněný dluh tedy nenaplňuje definici dluhu, není vykazován v rozvaze, ale je zde nějaká pravděpodobnost, že se v budoucnu dluhem stane. Proto celkové vyhodnocení ekonomické situace se tedy jedná o důležitou informaci, kterou je potřeba uvádět v příloze k účetní závěrce.
Oproti rezervě zde není ani pravděpodobné, že v budoucnu není pravděpodobný odtok peněz. Může se jednat např. o situaci ručení, kdy není ani jisté, že bude ručení bude někdy uplatněno.
V důvodové zprávě je krásné rozhodovací schéma, které pomůže se v novém pojetí dluhu hezky zorientovat.
Novému zákonu o účetnictví ,resp. vybraným pasážím, se budu dále věnovat v dalších příspěvcích.
Marie Rudolfová
Daňový poradceSpecializuji se na profesní účetní, kterým pomáhám efektivně řešit účetnictví a daně pro klienty. Pomáhám podnikatelům vyřešit jejich daňovou problematiku.