Od 1. 1. 2025 vstoupila v platnost novela DPH, která je velmi rozsáhlá. Část změn je legislativně-technického charakteru, část změn je ale velmi zásadní a často i velmi revoluční v „zažitých“ ustanovení. Mezi velká témata patří např. oblast povinné registrace k DPH z důvodu překročení obratu a nebo oblast nároku na odpočet.
Novela DPH přináší velké množství drobných změn. A právě na tyto drobné změny bude zaměřen tento článek. Velkým změnám, kterými jsou pravidla pro počítání obratu, pravidla nároku na odpočet, nově zavedení režimu SME – velmi důležitá novinka v obchodování v rámci EU nebo úpravě služeb poskytovaných online a jejich daňového režimu se tady podrobně nevěnuji, jelikož je to velmi obsáhlé, můžete si ale tato témata poslechnout v záznamu webináře.
V tomto článku vás postupně seznámím s vybranými změnami.
1) Čtvrtletní vs. měsíční plátcovství.
Všichni známe postup, že první 2 roky po registraci má plátce měsíční zdaňovací období. následně může požádat o změnu na čtvrtletí a to za podmínky, že
– není nespolehlivý plátce
– není skupinou
– a jeho obrat nepřekročí 10 mil Kč.
Změna zdaňovacího období se ohlašuje velmi jednoduše a to v přiznání ta prosinec, kde je k tomu speciálně určené políčko.
Změna od 1. 1. 2025 je ve výši obratu, který se zvyšuje na 15 000 000 Kč a jedná se o obrat v tuzemsku.
Obrat v tuzemsku je nový pojem zaváděný taktéž touto novelou a ti v kontextu zavedení nového pojmu obrat v EU.
O definici a změnách v pojetí obratu mluvím detailně na webináři Novela DPH od 1. 1. 2025.
2) Počítání a pravidla úroku z prodlení při tzv. časovém posunu.
O co se jedná?
Samostatnou úpravu v zákoně si již dříve své místo našlo ustanovení o tzv. časovém posunu. Jedná se o posun v uvedení daně v jiném zdaňovacím období, než do kterého správně patří.
Např. daň na výstupu je uvedena v přiznání o měsíc později.
V tuto chvíli platí pravidlo, že ačkoliv
– byla daň odvedena a
– nevzniká v této konkrétní situaci povinnost správce daně doměřit daň za zdaňovací období, kam skutečně patří,
vzniká zde ze zákona úrok z prodlení. Tento úrok z prodlení je v aktuálním znění v ZDPH velmi specificky upraven a v určité míře se duplikuje s ustanovením daňového řádu.
Proto dochází ke změně, resp. sjednocení úpravy.
Od 1. 1. 2025 bude platit
– úrok se předepíše, pokud za jedno zdaňovací období bude vyšší než 1 000 Kč,
– o jeho předepsáním bude poplatník vyrozuměn (bude zasláno vyrozumění, ne platební výměr jako doposud).
Tady toto již velmi obdobně platilo, je to jen technická změna.
Jak se úrok v časovém posunu počítá?
Úročené období je vymezeno
– 25. dnem měsíce následujícího po konci zdaňovacího období, ke kterému byly chybně vykázány skutečnosti, které se k tomuto zdaňovacímu období nevztahovaly = den podání přiznání, ve kterém byl časový posun
– a 25. dnem měsíce následujícího po konci zdaňovacího období, do kterého tyto skutečnosti náležely = den podání přiznání, kde daň měla být správně uvedena.
– Úročené období se tak nevztahuje přímo k jednomu konkrétnímu zdaňovacímu období, ale přesahuje do dvou zdaňovacích období.
Co si z tohoto zapamatovat?
– Časový posun se může stát každému, daň se nedoměřuje, vyměřuje se úrok z prodlení nad 1 000 Kč.
– Každé zdaňovací období se posuzuje samostatně.
– První den počítání úroku z prodlení je 26. dne měsíce, ve kterém byl termín pro podání přiznání za správné zdaňovací období.
– Pokud dojde k časovému posunu v R-CH (režim přenosu daňové povinnosti), nehrozí žádné postihy z hlediska úroků z prodlení – je zde ale předpoklad, že se přizná daň na výstupu a zároveň se uplatní nárok na odpočet v plné výši.
3) Úprava nedobytných pohledávek.
Do roku 2024 platí pravidla pro úpravu základu daně v případě, že byly pohledávky přihlášeny do insolvence a nebo bylo vedeno exekuční řízení. Na základě rozsudku Soudního dvora EU bylo judikováno, že nelze omezit věřitele v provedení opravy nevymahatelné pohledávky, pokud je prokázáno, že i v případě přihlášení takovéto pohledávky do úpadku, by dlužná částka stejně nebyla vymožena.
Aby nedocházelo pouze pro účely naplnění jedné z podmínek pro opravu základu daně podle § 46 ZDPH k zahajování exekučního řízení tam, kde je zřejmé, že pohledávka nebude vymožena, dochází k rozšíření situací, kdy se má za to, že pohledávka nebude pravděpodobně uhrazena.
Nově se do zákona dostává možnost opravy základu daně následující situace:
- bylo proti dlužníkovi zahájeno insolvenční řízení, ale věřitel nestihl přihlásit pohledávku a soud rozhodl, že prohlášení konkurzu, schválil oddlužení nebo zastavil ins. řízení pro nedostatečný majetek,
- Lhůta pro opravu je do 3 let a během řízení, ke kterému se mohl přihlásit, se tato lhůta staví.
- Lhůta pro opravu je do 3 let a během řízení, ke kterému se mohl přihlásit, se tato lhůta staví.
- uplynuly 3 měsíce od splatnosti pohledávky a v exekučním řízení byla vymáhána již jiná pohledávka, která ještě nebyla zcela vymožena a od vydání exekučního příkazu uplynul nejméně 1 rok,
- uplynuly 3 měsíce od splatnosti pohledávky a v exekučním řízení byla vymáhána již jiná pohledávka a exekuce skončila v období od začátku kalendářního roku bezprostředně předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém se pohledávka ze zdanitelného plnění stala splatnou, zastavením pro nemajetnost dlužníka.
Na tuto novou úpravu není žádné přechodné ustanovení.
O významné změně a novince od 1. 1. 2025 dochází
– u věřitele u tzv. malých pohledávek
– u dlužníka u všech pohledávek po splatnosti více než 6 měsíců! O této novince detailně informuji na webináři Novela DPH od 1. 1. 2025.
4) Stavby pro bydlení a stavby pro sociální bydlení
O jakou změnu se jedná?
Definice stavby pro sociální bydlení přestane být vázáno na stavební zákon.
Cílem nové úpravy je v maximální možné míře vázat vymezení těchto staveb na zápis stavby v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí neboli „registr územní identifikace“ taktéž označovaný jako „RÚIAN“.
Ten je jedním ze čtyř základních registrů ČR a v právním řádu je zakotven zákonem č. 111/2009 Sb., o základních registrech. RÚIAN obsahuje informace o územních prvcích (z hlediska úpravy navržené v zákoně o dani z přidané hodnoty jsou stěžejní zejména stavební objekty), účelových územních prvcích, územně evidenčních jednotkách, adresách na území České republiky a jejich vzájemných vazbách.
V důvodové zprávě je k této změně vyloženě uvedeno, že neznalost do RÚIANu zapsaného údaje nikoho neomlouvá a je tím umocněna role RÚIANu jako základního a veřejně dostupného zdroje informací o nemovitých věcech v něm evidovaných.
- V případě již existujícího zápisu v RÚIANu je tak tento zápis rozhodný pro určení, zda je konkrétní stavba rodinným resp. bytovým domem pro účely daně z přidané hodnoty.
- V případě neexistence takového zápisu, tj. v případě prvovýstavby, kdy stavba ještě není zapsána v RÚIANu, je nutné vyjít zejména z projektu, stavebního povolení, atd., neboť z těchto dokumentů by mělo být zřejmé splnění podmínek bytového či rodinného domu pro účely DPH.
Přijetím nového stavebního zákona (zákona č. 283/2021 Sb.) se rozšířila množina rodinných domů o stavby mající třetí nadzemní podlaží ustoupené od hraniční čáry ulice alespoň o 2 metry. Tyto stavby, které podle nového stavebního zákona splňují definici rodinných domů a které podle předchozího stavebního zákona nebyly za rodinné domy považovány, jsou jedinou výjimkou z pravidla o rozhodnosti zápisu v RÚIANu. V souladu s přechodným ustanovením budou tyto stavby považovány za rodinné domy.
5) Dodání vybraná nemovité věci
O jakou změnu se jedná?
V oblasti zdaňování dodání vybrané nemovité věci dochází oproti současné úpravě k velmi zásadní novele. Nyní je v zákoně stanoven pětiletý časový test, nově bude ke zdanění docházet pouze prvního dodání vybrané nemovité věci po jejím dokončení nebo po její podstatné změně.
Vybranou nemovitou věcí se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí
a) stavba pevně spojená se zemí,
b) jednotka,
c) pozemek, který tvoří funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí, nebo
d) právo stavby, jehož součástí je stavba pevně spojená se zemí.
Tento přístup odráží rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-308/16 Kozuba Premium Selection, z něhož mimo jiné vyplývá, že ke zdanění dodání dokončené nemovitosti má dojít pouze jednou. Poté, co je dokončen proces výstavby a nemovitost je užívána, má být její dodávání osvobozeno od daně; tím ovšem není vyloučena možnost zdanění dodání nemovité věci po její podstatné změně.
Za první (a tedy dani podléhající) dodání se považuje první dodání uskutečněné po kolaudaci nebo dni splnění podmínek pro užívání.
Podstatnou změnou dokončené vybrané nemovité věci se pro účely DPH rozumí změna dokončené vybrané nemovité věci, jejímž cílem je změna jejího využití nebo podmínek jejího obývání, pokud skutečné náklady vynaložené na tuto změnu bez daně osobou, která uskutečňuje bezprostředně následující dodání této nemovité věci, přesáhnou 30 % základu daně při tomto bezprostředně následujícím dodání.
Je tedy nově vymezena hodnotová hranice stavebních úprav, při jejímž dosažení je naplněno kritérium provedení podstatné změny stavby. Stavebními úpravami se obecně rozumí veškeré stavební úpravy bez ohledu na to, zda se při nich zachovává či nezachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby, tj. nástavby, přístavby, rekonstrukce, modernizace a opravy. Ne každá stavební úprava nicméně vede k podstatné změně stavby.
Samotná změna způsobu užívání nemovité věci bez existence souvisejících podstatných změn stavby se proto nepovažuje za podstatnou změnu stavby a nezpůsobuje povinnost zdanění následného dodání nemovité věci. Podstatnou změnou stavby proto není např. samostatně provedená pravidelná údržba bez ohledu na její hodnotu.
Kritérium podstatné změny a tedy otázku vynaložení 30 % skutečných nákladů na tuto změnu se váže vždy pouze a jen k osobě, která danou nemovitou věc dodává, tj. pokud by příkladně tento prodávající koupil danou nemovitou věc, kde předchozí majitel započal provádět podstatnou změnu dokončené stavby, pak se k nákladům, které vynaložil tento předchozí majitel, záměrně z důvodu jednoduchosti a spravovatelnosti nepřihlíží, nýbrž jen k nákladům současného prodejce.
Obdobně by se tento přístup měl aplikovat i u dodaní nemovité věci, kdy tuto nemovitou věc „zhodnotil“ nájemce, avšak nemovitou věc třetí osobě dodává vlastník (tj. jakoby tyto náklady vynaložil vlastník).
6) Oblast opravy základu daně.
O jakou změnu se jedná?
Dochází k odstranění nesystematičnosti v § 42/1 ZDPH a k navržení ustanovení v souladu se směrnicí.
§ 42/1 nově zní:
Plátce opraví základ daně, pokud
a) ode dne uskutečnění zdanitelného plnění nastala skutečnost, na základě které dojde ke změně základu daně,
b) nedojde k převodu vlastnického práva ke zboží na jeho uživatele podle § 13 odst. 3 písm. c), nebo
c) přede dnem uskutečnění zdanitelného plnění dojde ke změně výše přijaté úplaty, ze které vznikla povinnost přiznat daň.
V rámci zpřesnění a zjednodušení § 42 odst. 1 zákona o dani z přidané hodnoty je reflektován článek 90 směrnice o dani z přidané hodnoty, který ukládá povinnost opravy základu daně pouze v případech, které mají jasnou vazbu na cenu plnění, tedy pokud dojde ke snížení, zrušení, vypovězení nebo nezaplacení ceny, což je jediné kritérium pro opravu základu daně.
Plátce vždy opraví základ daně, pokud dojde ke změně základu daně po dni uskutečnění zdanitelného plnění, nebo pokud dojde ke změně výše úplaty, ze které vznikla povinnost přiznat daň před uskutečněním zdanitelného plnění. Změna výše úplaty zahrnuje i vrácení původní úplaty nebo použití původní úplaty, ze které vznikla plátci ke dni jejího přijetí povinnost přiznat daň, na úhradu jiného nového plnění.
Nově je změněna i lhůta pro opravu základu daně. Nově je stanoveno 7 kalendářních let bezprostředně následujících po kalendářním roce, ve kterém vznikla povinnost přiznat daň u původního uskutečněného zdanitelného plnění.
Lhůta v délce 7 let byla zvolena v návaznosti na lhůtu stanovenou pro uchovávání daňových dokladů, resp. na lhůtu stanovenou pro uchovávání evidence pro účely daně z přidané hodnoty, tak, aby v případě opravy základu daně v posledním roce sedmileté lhůty měl správce daně dostatečný časový prostor pro eventuální následnou kontrolu a případné doměření daně. Lhůta 3 let pro opravu základu daně při přijetí úplaty, pokud se zdanitelné plnění ještě neuskutečnilo, se nemění.
O dalších změnách, například o pravidlu pro počítání obratu, pravidlu nároku na odpočet, nově zavedeném režimu SME (velmi důležitá novinka v obchodování v rámci EU) nebo o úpravě služeb poskytovaných online a jejich daňového režimu, detailně mluvím ve webináři Novela DPH od 1. 1. 2025.